Černí a Bílí.

Ti Tvoji Černí a ti Tvoji Bílí,

to byla stejně povedená chasa;

vždy na ně myslím, když se u nás kasá

druh na druha a v divé vášni šílí.

Ne lidé víc – jak šelmy zdivočilí,

ten úděl oběti má, onen rasa,

a patří oba stejně pod spár ďasa,

jak zpozdilci tu řádí vztekem zpilí.

Za doby Tvojí teklo krve více,

za doby naší bláta víc a špíny;

však na jedno to vyjde v dějin soudu.

Tam rána mečem a zde slina v líce;

však milejší mi vždy krvavé křtiny

a celá čest – než zdraví v bláta proudu.