ČERNOVLASÉ PANÍ.

By Jaromír Borecký

Jsi nejkrásnější vášní zmdlévajíc

a v šeru blednouc pod polibky;

rtů pěna spíjí vůní lipky,

jíž číší kornout jazýčku, tma kštic

co halí nocí východní ti líc:

– „Vždy lásku celou, žádné ždibky,

– vždy stolístku, ne plané šípky!“

tak hymnem Tvého těla hlásajíc.

Ten půvab junonický, hrdý,

bok plný, ňader ovál tvrdý –

dvé rozhněvaných na se holoubků!

Když skráň má mezi ně se tulí,

jak peruti by výš mne snuly

přes vášní propast, hříchů přes hloubku.