ČERNÝ TÝDEN. (V.)

Představil jsem si, že kdes samoten

snad někdo zachmuřený medituje.

Představil jsem si, že snad hovoří

k jarnímu větru, který v tvář mu duje,

k blátu, jež stříká výše se všech cest,

k zemi, jež je tím vlahým deštěm měkká.

Představil jsem si, že muž někde jest,

a tento muž že hledí, slyší, čeká.

Čeká a čeká. Zda se dočeká?

Přichází soumrak. Bude noc ta hvězdná?

Je důvěřivé srdce člověka

a nejvíc věří jarním vanům března.