ČERVÁNKY VEČERA.

Zapadá slunce z rubínů,

kraj mraků zbarven v karmínu,

vše tone v rudém svitu.

Pak slunce za hor hlubinu

se ponoří a v krajinu

se plouží tiché šero – – –

Na západ zrak svůj upírám,

jakobych něco hledal tam

a čekal na shledání.

Však nevzpomínám, nedoufám,

mám radost jenom, že jsem sám

a chvíli šťasten žiji – – –