ČERVEN

Zelené, růžové hedvábí kolem.

Trilky a zvonky nad prohřátým polem,

světlem a vůní natlačena

bolestných dramat luxusní scéna.

Rojením maří až sílu svou včely.

Růže by krve nacedit chtěly,

požaté louky opojná vlna

mdlobný a blažící hašiše dech

do žilek všech

vysílá, nezvratných osudů plná.

Vrbím a olšemi ukrytá řeka

bez hlesu plouží se kol – – –

Velká je rozkoš a větší je bol.

Uvadlý kalich duše kdes čeká

na jednu krůpěj, čistou a svěží – –

Schýlen již na blátě leží. – – –