Červená okna.

Tatík se upil v kořalně k smrti –

nebyla práce a nebyl chléb!

A sešlou matku bída zas škrtí –

však tich je o tom její byt-sklep.

Ulici měla dcerka za kojnou –

což div, že dětství opadal květ?

Za městem kdys, za večeři hojnou

vznešený pán ji uvedl v svět.

Za městem kalná utíká voda,

co urve, nikdy nespatříš víc.

Hlad je zlý, v mladém-li těle hlodá,

a hadr sličnou zohyzdí líc.

Červená okna v ulici šeré –

za nimi víno, láska a zpěv!

Tam ústí tajně pěšinky steré

a líná rázem vzpění se krev.

Otec se upil a matka zmírá,

za oknem rudým zní dcerky smích.

Pokrytec vzdychne, kamení sbírá:

„Proč, Pane, trpíš sodomský hřích?“