Červená voda.

Pantáta ze mlýna

bíle si chodí,

kterak se červené

pivo mu hodí;

za dne mu polykat

ze koše prach,

kterak by z korbele

večer měl strach?

Pantáta ze mlýna

sucha se bojí,

vždyť bez té vlažičky

všecko to stojí.

Kolo se netočí,

ve mlýně poušť;

vlažičko, vlažičko,

houšť, jenom houšť!

Stavidla nahoru,

vyražte čepy,

mlýnskému kamenu

nestačí cepy.

Hospodo, pusť i ty

nádržky své,

červená vodo, teč

na struhy mé.

Voda se valí už,

lopaty močí,

ve mlýně klapy, klap,

kolo se točí.

Červená voda jak

svlaží mi ret,

zatočí, roztočí

se mnou se svět.

Pantáto ze mlýna,

zle je, ach, zle je,

veliká voda tu,

kam se mlýn děje?

Hráze se trhají,

povolil klín,

červená voda ti

odnese mlýn.

Odnese, zanese,

což bude z toho,

červená voda jich

pobrala mnoho.

Pobrala, pobere,

ať si je má,

jen když mě do kola

zatočit zná.