ČERVENEC ROKU 1415

By Bohdan Kaminský

Ne více „Ukřižuj!“ – dav zpitý křičel „Upal!“

vyl, mistru plval v tvář a trhal jeho šat,

pak losy metal oň a v blátě po něm dupal

a jemu s pokřikem se rouhal odevšad.

A zástup opilý a poštvaný co žádal

smrt jeho v plamenech, on veliký šel davem

a bolně usmál se, když na skráň jemu vkládal

z papíru korunu kat v smíchu pohrdavém.

A vzplála hranice – a mistr v dýmu zpíval

žalm jakýs nábožný – výš plamen rudě šleh’,

po šatě chudobném na nahé tělo splýval,

že svatý mučedník se svíjel v bolestech.

Tu ohněm rudý kouř rost’ víc a více, náhle

trysk’ žárný jisker sloup, vše řítilo se v rum

a z trosek spálených ve mrtvé ticho zprahlé

jen výkřik ztracený spěl kouřem k oblakům.

Ten šestý červenec – to báseň psaná krví

celého národa, všech dlouhých, těžkých věků,

ten šestý červenec, kde za svou pravdu prvý

mřel velký apoštol ve chátry divém jeku!

Je život národů boj věčný chmur a záře,

boj věčný světla s tmou, lži s pravdou, noci s dnem,

a ví jen velký Bůh, kdy pravdy u oltáře

v líc její vznešenou bez roušky pohlédnem!

My jdeme v mrákotách, na sněním těžké hlavy

kdos hází těžší háv, pod kterým život krsá

i volná myšlenka; stín posupný a tmavý

nám spánkem omamným jak můrou tíží prsa.

Jsme k smrti zemdleni, jsme ospalí a malí,

vše plno mrákoty, my jdeme v náruč tmám,

a co nám velkého a svatého, se halí

za závoj vylhaný a v mlze hyne nám...

Ten šestý červenec – ah, svatá žertva ona

a výkřik poslední, jenž pustou nocí zní! –

Kde skryta hranice, tam spadne lhavá clona,

a foenix z popela tam, Pravda vstane z ní.

A paprsk zářící pak prvý, druhý, třetí

se do tmy zachvěje a září zaplápolá,

jak duha vzklene se a do azuru vzletí,

půl míry hrdlička a slávy orel zpola.

Pak zář ta posvátná vše staré rány zhojí

a líku nakane do rozjitřených ran,

že prchne hladové po marném, dlouhém boji

do říše mrakavé tmou hejno lačných vran.

Tu bude slyšeti hlas jeden, který učí,

že s čelem bez pravdy tu není lásky žádné

a spásy zde ni tam... A tenkrát do náručí

v stoletích budoucích si lidstvo s pláčem padne.