Červenec v lese.

Nad hlavou klátí se a vrzá sosna,

jíž haluzemi žhavé slunce plaje,

a dusná vůně, která lesem vlaje,

tě nutí v zeleň hlavu sklonit do sna.

Strom v trávu zkácen... Bouře zkázonosná

jím zděsila as tyto lesní taje –

dnes u pně jeho ostružina zraje

a v bílém květu plá jí krůpěj rosná.

Od stromu k stromu rozpjata jsou kola,

v nichž pavouk vraždí chycený rod muší,

kol bzučí hmyz, a se sněti pták volá.

A když jdeš domů, neseš ve kytici

květ zlatých liljí, jahody se rdící,

a lesa šum a mír a písně v duši...