Červený květ.

Za temným oknem, v květníku sivém

hrubý a špičatý mračil se kaktus.

Jednoho jitra

červený z lodyhy vyrazil kalich,

červený květ.

Byl u nás básník, co jiné měl oči,

co měl rád vonné a nádherné růže.

Distichem zvučným

pochválil růži a odsoudil pyšně

ten rudý květ.

Jsou duše drsné, co temnou šly cestou,

hroty a ostny se zalily vrchem.

Co měly v srdci?

Kvetly-li jednou a kvetly-li v noci,

byl rudý to květ.