ČERVNOVÝ VEČER.

V červáncích večera, když hasne tiše den

a bolest všecka tvá a žal je zkonejšen,

od lidí, všednosti, a ze zajetí dnů,

do země čarovné se vrať, do země snů.

A znovu ožije v prchavém kouzlu chvil

zas vše, čím mlád jsi byl a čemus’ jednou žil,

a na co vzpomínka se k smrti dochová,

jak zvony slyšel bys vyzvánět domova.

V červáncích večera, když hasne tiše den,

posledním úsměvem se dívá do oken,

vyhnanci smutní jdou v mdlé vůni akátu,

o zemi čarovné sní, kouzlu návratu.