ČESKA BALADA

Noc temná byla, všude sníh;

šel český exul hřbitovem

a ospalý a zemdlený

posléze stanul nad hrobem.

Byl otevřený; vešel tam,

byt zmdlen, že to již neviděl,

na kostru lehl si a spal,

co vichr svoje písně pěl.

Zdálo se mu, že korunu

na hlavě nosí zářivou,

že slaví ples – a nevěděl,

že černé mraky nad ním jdou.

Tu koruna že píchla jej;

i probudil se, udiven

zřel kolem sebe, uviděl,

že vše to bylo lichý sen.

Že koruna, o které snil,

je leb a kosti umrlčí

a zvuky plesu vířivé

že jsou jen písně krahujčí.