ČESKÁ PÍSEŇ

Kraj smutný kolem na sta mil...

Vlci se učí s vlky výti...

Smutný, kdo se tu narodil

a smutnější, kdo chce tu žíti...

Moc hrozná, ztrnulá a zlá

tu cítí, hmatá rukou cizí...

V hloub kapes tvých až zalezla

a pak, když obere tě, zmizí...

Co chceš-li na ni, oklikou

se s vytáčkami k tobě vrací

již s prázdnou rukou, pokrytou

v špinavé glacée holdovací...

Jak chceš se vzdělej, vychovej,

ty, luzo, živ se nadějemi.

Jen na bodák mi peníz dej,

bych přitisknout tě mohla k zemi...