Češka.

Chce-li jinoch něžné lásky

Oučasten být ode mne,

Musejí mu plynout hlásky,

Jimiž srdce k srdci lne;

Tak řeč můž jen česká zníti,

Proto chci jen Čecha míti.

Milenec když v době blahé

Stálou věrnost slibuje,

Ať půl srdce vlasti drahé,

A půl dívce věnuje;

Ta však můž jen v Čechu tkvíti,

Proto chci jen Čecha míti.

Příští vládce srdce mého

Cností, krásou vysvítej,

Jemná vlídnost z oka jeho

Děvu mile uvítej;

Tu však jen na Čechu zříti,

Proto chci jen Čecha míti.

V životě se dějí změny,

Slast se s bolem střídá hned,

A ten choť je hoden ceny,

Jenž potěchy chová med;

Ta se dá jen v Čechu ctíti,

Proto chci jen Čecha míti.

Věrný choť svou lásku čilou,

Jížto vřel za mladých dob,

Zachová pro družku milou,

I když klesá v chladný hrob;

To však může Čech jen býti,

Proto chci jen Čecha míti!