České granáty.

Hory naše, hory české

k Tatrám až a k Beskydám!

Jak mi tluče srdce v těle,

kdykoli vás uhlídám!

O, vy moje Krkonoše!

jak jste krásny, bohaty:

na skráních vám slunce plane,

v prsou české granáty!

V drobných chatách krkonošských

ňadra se ti rozšíří:

máme svoje drahokamy!

Hoj, a naši brusíři

horalé jsou věru statní!

Pohleď jen tam do chaty:

brousí jakby do koruny

naše české granáty.

Pevní lidé svalů tuhých,

při té bídě šťastní přec.

Běda jen, že na granáty

dostal zálusk vetřelec!

Prochází juž naše hory –

nedej, Pane přesvatý!

by ten zloděj brousil jednou

naše české granáty!