ČESKÉ MORESY

Zval jste mě k vám do hospody.

Já řku: Musím předem vědět,

kdo tam platí vám ty hody,

potom vedle koho sedět

budu asi. Řekl jste nám.

No, jsem člověk vybíravý,

děl jsem: Jak já J. S. M. znám,

ten se vám tam nedostaví.

K „Atakům“ pak šel jsem rád;

neznám, jací jsou to braši,

stačí: znám společnost vaši.

U „Ataků“ ten svůj řád

každý osobně si platí,

není též se obávati

maršrut, skoků, lidé zlatí,

jak je chlebodárce ráčí

v rozmaru svém diktovat.

A teď český konec, pane:

tam z té vaší putyky

pikolík mrsk po mně slinou;

to jsou tedy slibované

pokrokové praktiky.