ČESKÉ NÁPĚVY (2)

Prosil jsem ji o věneček,

dát se jí ho nezachtělo,

až snad zítra, až snad jinde,

děvče tisíc výmluv mělo.

Najednou ten věnec krásný

dostal roztomilé poupě,

a já koukal na ten zázrak

velmi hloupě – velmi hloupě.