České zpěvy.

Buďte vy si hrdi na to,

samozvaní páni,

že vám roste z truhlic zlato,

přílby z nízkých skrání;

že vám pučí meče k broji

v poli místo setí,

a že se vám v stejnokroji

rodí vaše děti.

Máme také něco svého,

kazatelé přísní:

v prostřed lidu ubohého

zřídlo zvučných písní;

v naší mysli krása zkvítá

na čarovném stonku,

kdo k nám vchází, toho vítá

soulad zpěvných zvonků.

Nedbáme těch ostrých zbraní

kutých pomstě k vůli,

ruka boží z nenadání

zlomí vám je v půli;

my však, až se vřava zdýme,

k zlosti vám a k hněvu,

hlaholně jí zaplašíme

zvony českých zpěvů.