Československým legiím.

Na všech frontách slávské voje

jako hradba z žuly stojí,

zápolíce, zmírajíce

ve světovém lítém boji

za vlast svoji, která čeká

na svých dětí slavnou sklizeň,

jíž by posléz’ ukojila

po svobodě dávnou žízeň.

Pokroku již nezadrží

barbar šavlí, pušek hrází,

okovy se rozlamují,

nová doba lidstvu vzchází,

v které každý národ bude

právo míti volně žíti,

aby mohla píseň Lidství

jako chorál světem zníti.

A ta naše slávská lípa

zelení se zaskví smavou,

český lev se hrdě vztýčí,

potřese svou hřívou plavou,

u vědomí práva, síly

do daleka zařve temně,

aby bylo slyšet všude,

že je vzhůru česká země!