ČESKÝM MATKÁM!

Vzdejte čest! zde věčný život pramení,

národa ztad nesmrtelnost proudí;

ohnivé v nás rozžíhá se nadšení,

vzpomínka když na vás v hruď se loudí.

Ve vás se nám České jaro rodilo

po stoletích v bolesti a zdlouha,

v Samostatnosti nám naší rozvilo,

matek pod srdcem, v němž plála touha.

Odtud Mistr Jan pil lásky ohnivost,

kterou zapaloval České duše,

v klíně tom nám rek Jan na heroa rost’,

slavná epopej se hnula v tuše.

Z ukolébavek jich sladkých zrozeni,

vstali naši slavní „buditelé“,

vzešli mstitelé nám s meči v plameni,

Legie a Osvoboditelé!

Z toho zdroje vroucně pili jsme i my

rodovou svou žárlivost a pýchu,

pod svou střechou býti „pány vlastními“,

na poli mít Evropy „svou líchu“.

Vzdejte čest! zde věčný život pramení,

národu ztad nesmrtelnost řine;

Matky České, z vás nám vzešlo spasení,

s vámi národ věčně nezahyne!