Cestou všech.

Mnoho jich denně vypluje v dáli

přes šumné vlny i přes úskalí –

jdou hledat ráj.

Naděje živná, již jen sny rodí,

ve tmách jim září, cestou je vodí

tam, kde jich cíl.

Zrak plný touhy hledí přes moře,

kde se jich štěstí usmívá zoře

v slední skok vln.

Ó proč den jasný kolkolem zmírá,

když srdce nejvíc zahřívá víra

v rozhodný krok.

Proč hasne zora, jež jasně plála,

proč bouří vlna, jež dřív se smála,

vábíc je v dál!

Proč děsně vzkřikne, kdo sklamán hyne,

by snivý jinoch, jenž za ním plyne,

uslyšel jej!