CESTOU.

Lesy šel jsem, mladé listí

buků pělo nade mnou,

a já šel a počal přísti

hudbu písně tajemnou.

Cesty pás jsem ztratil přímý,

v suchý list vstoup’ prohnilý,

znělo to, jak se živými

by to mrtví mluvili.

Bylo mi, jak když se klade

chladná dlaň mi na čelo,

a to listí zmlklo mladé,

jen se všecko zachvělo...