Četba dobrá a špatná.

Zhusta kniha zevně slibná

v nitru bývá velmi chybná;

lesklá slupka jádro halí,

a v něm jedovaté kaly:

rozpomeň se na Sodomu,

knihu špatnou vypuď z domu.

Za to knihu chvályhodnou,

poučnou a blahoplodnou,

v uctivosti velké měj,

poučovat z ní se dbej.

Dobrá kniha skýtá těchu,

každému jest ku prospěchu;

kniha špatná, ne-li hned,

brzo trousí v duši jed;

ona tělo, duši moří,

blaho v domě rychle boří.

Nač máš rozum? Nebuď slepý,

ze studánky kalné nepí;

voda živá, voda čistá,

proudí jenom z víry Krista;

kdo se Krista odříká,

do záhuby utíká.

Pozor, bratří, pozor sestry,

pozorujme život pestrý,

vizme, kde je krásná ctnost,

tam jen zříme pokoj svatý;

nevěra a hřích a zlost –

nepokoj vždy plodí klatý.

Kdo v tom může býti blah?

Jenom rouhač, pijan, vrah!

Nábožným se každý staň,

bezbožných se pilně straň.

Stále opatrni buďte

podle slov a skutků suďte;

pěkná slova nestačí.

v skutku-li se nezračí.

Ne ten, kdo jen volá: „Pane,“ –

nebešťanem už se stane;

kdož i koná, co Bůh velí,

v nebi bude stán mít skvělý;

toť jsou slova Jesu Krista,

pravda celá, spása jistá.

Přísloví staré krátce nám praví:

„Čistota těla poloviční zdraví.“

Kéž jest kde kdo viny prost –

vody máme všude dost.

Čistota duše zdrojem všeho blaha,

svátostní vody dojde tvoje snaha.

Bez modlitby, bez přípravy

do práce se nedávej;

v každé práci, rukou, hlavy

vytrvale sedávej:

v pomoc Boží silně věř

a své síly moudře měř.

Nelekej tě velký ruch,

pevné vůli žehná Bůh.

Pracuj chutě s mnohou pílí,

nepřeceňuj svoje síly:

opatrně uvažuj,

s Bohem počni úkol svůj.

Hledej moudrých dobré rady,

užitečné vždy a všady,

práce nebude mít vady.

Jsi-li ve tmě, světla hledej,

lichým studem mást se nedej.

Poučení vděčně slyšme,

v paměti je dobře vpišme.

Pracuje-li někdo jiný,

zrak tvůj při tom buď vždy činný;

tak co, nevíš, rychle zvíš,

mnohému se naučíš!

Nedůvěřuj ledakomu,

bezbožníka vypuď z domu:

vtrousil by vám nevěru –

nejhnusnější příšeru;

ona chytře tvářnost zlou

kryje mylnou škraboškou;

také vejce, pěkné dosti,

mladé hádě v sobě hostí.

Klepař rozvážného muže

nepřipoutá k sobě úže;

utvoří si vlastní soud,

ve kterém se nedá hnout.

Zkoumej velké, malé tiskopisy,

než je vezmeš k sobě do domu;

žalostně bys toho pykal kdysi,

že ti způsobily pohromu.

Kdo zlé četbě rychle výhost nedá,

žalostně se s bídným koncem shledá.

Zbožnost-li a ctnosti hájí tisk,

budeš z něho míti hojný zisk.

Za vzdělance neměj člověka,

jenž se hádky, rvačky neleká.

Křesťan, vážný přítel pokoje,

odsuzuje hříšné souboje.

Nastavíte, blbci muži,

za své svůdce vlastní kůži.