ČETBA.

„Z pod plavých vlásků profil snivý zíral,

v ní život všecky květy krásy uvil;

hoch bledý kleče mdle jí ruce svíral

a v sladkém vzrušení k ní slova lásky mluvil.“

Já dočetl a ironické city v nitru mém se vzňaly,

sentimentální kniha létla prudce v kout.

Tak asi život můj kdys absurdní a malý

jedinou ranou musí zapadnout!...