Chasa.

A kdo vypočítá díla

švarné chasy vesnické?

Hbita ruka, jara síla

u čeledi rolnické.

Před úsvítem vstává k dílu,

chvílku jen se pomodlí,

ostří kosu, srp a pílu,

do práce hned popílí.

Chasník oře, vláčí v poli,

seče, v parnu nelení,

sváží snopy do stodoly,

mlátí chleb svůj týdenní.

Dívky dobytečka hledí,

v bečkách máslo stloukají,

z mléka syrovátku cedí,

sýr a tvaroh dělají.

Lehčím dílem po večeři

obírá se čeládka,

přede, nebo dére péří;

čas jí krátí pohádka. –

Posléz otec nebo synek

něco čte ze zákona;

než nastane odpočinek,

modlitba se vykoná. –

Nechať zdá se obyčejné,

sprosté dílo rolnické:

není věru pořád stejné,

jak, měšťáku, dílo tvé.

Nepohrdej veským stavem,

nechlub se svým řemeslem,

raději sviť lepším mravem,

poctivosti příkladem!