Chata.

Dnes nebe zakryto je v chmuru,

jen bledým svitem slunce prokmitá,

a v ticho mrtvé zvuk jen zavítá,

když v lese lačný jelen hryze kůru.

Nic nehne se; vše jako v mdlobě; –

sníh padá pouze...

Mráz objal vše a přitisk’ chaty k sobě,

by nemohla z nich nouze.

A trny ledové potáhly korou sklo,

by světlo útěchy do chaty nevtrysklo.

Sníh tvrdý, drobný na práh leh’,

by z chaty k nebi nedoletěl vzdech.

Vše ucpáno; leč malou skulinou

přec vnikla smrť, jež táhla krajinou.