Chceš být zas mou!

Chceš býti mou, ty dívko drahá,

ty roso bouřných mládí chvil,

tvé jaré přání k srdci sahá,

které jsem tebou vyplnil;

mně nelze pojmout ono štěstí

a onu chvíli blaženou,

já chci je celým žitím nésti,

vždyť chceš být mou, vždyť chceš být mou.

Chceš být zas mou – a ze svých skvostů

ten nejdražší mi podáváš,

své srdce, s kterým úžej srostu,

vždyť pro mne všecko vykonáš,

vždyť červánkem chce pro mne býti

a myšlénkou mně spřízněnou,

mé srdce bude štěstím zníti,

vždyť chceš být mou, vždyť chceš být mou.

Chceš být zas mou, a ústa tvoje

ta chvějí se a hovoří,

že zajdou naše nepokoje

a věčný mír se utvoří.

Za tvou tak posvátnou mi lásku

chci tobě dáti duši mou,

a v drahé vlasti růžném svazku

chci zpívat, že jsi věčně mou.