CHCI BÝTI SÁM.

Chci býti sám, ať vhod to komukoli

či nevhod je, sám v radosti i strázni;

když mlčíte, mé srdce chví se bázní,

když mluvíte, mě každé slovo bolí.

Sám plamennou svých muk jsem prošel lázní

a neklesl, nechť kmen jen zbyl mi holý,

teď jako svět když kolem mne se prázdní

a ztrácí kams za pahrbky a doly.

Co trpěl jsem, ví Bůh, jenž v srdce vidí!

Co teď mi už je po soucitu lidí,

kdy čelo klidu ovíjím si květy?

Chci býti sám a odejdu tak jednou

i mezi stíny s tváří klidně lednou,

s přimknutým zrakem, zamčenými rety.