CHIMÉRY.

Za muka žití v náhradu,

ó bože, sladce snít mne nech

o těch, jež nelíbal jsem nikdy,

vášnivě oddaných mně rtech.

A popřej mžik mně blažený,

bych plným douškem slastně pil

tu krásu, vůni cizích květů,

již v životě jsem necítil.

A duši mou ať zavane

čarovné hudby melodií sto,

jež nevstoupila tvůrcům v duši,

o níž se světu nesnilo.

A obrazy mně rozčaruj,

kouzelné vidiny a sny,

jež bleskly někdy tuchou v duši,

však prchly v ráz nesplněny.

A ty, ó lačná duše má,

se na tajemné cesty stroj,

bys nenasytně píti mohla

všech netušených slastí zdroj.