Chlapec a Hlemejžď.

Zdlouha, lenivé zvířátko,

Zdlouha se pohybuješ,

Za den málo cesty ulezeš,

Podívej se, hlemejžďátko,

Udělám jen skok,

A jsem dále za tu chvíli.

Ty za dlouhou míli

Počítáš můj krok.

Nechlub se, panáčku,

Že hbitější nohy máš,

Půjč mi jich, jonáčku,

A hned uhlédáš,

Že já nejsem líné zvíře.

Hle já, nepodobno k víře,

Nosím po světě

Dům svůj na hřbetě.

Nesměj se nám hlemejžďům:

Vezmi na záda svůj dům,

Kde sám také přebýváš,

Nebo postel jen, kde leháváš,

A nahoru nebo dolů

O závod poběhnem spolu.

A potom se přesvědčíš,

Jaká je to tíž,

Kdo svůj domek nésti musí;

Nevěří, kdo nezakusí.