CHLAPEC Z HORY. II.

Chleba lační psi a řádu

vždy mi v cestu vyběhnou,

ať se kam chce oko nese,

ať se kam chtí nohy hnou.

Chleba lační psi a řádu

vždy za sebou v patách mám,

leč zlatými sny své duše

zlé ty šelmy krotívám.

Než jich tlamy nenasytné

chvilky nechtí odpočít,

nejen zlaté sny mé duše,

i mé srdce touží mít.

Jak je skrotit? Pádnou pěstí?

naplivnout jim v rudý zrak?

To ni ono nevzpomáhá,

ze psa tím jen roste drak.

Chleba lační psi a řádu,

skrotím já vás v krátký čas;

hodím vám svůj otrávený,

bídný život na pospas. –