CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.

Oh cepů zmatek, vůně zrn,

puch odestřených hrudí

a holek vztyk a těžký sklon

sto pekel ve mne budí.

Jen stíhat kterous významně

a její souhlas zočit

a jako bouře na slámě

tu silné dítě počít!

Oh, cepů zmatek, hrudí puch...

jak raněn chřtán mi plane...

Mdlé refrény sem nosí vzduch

chléb vezdejší... ó pane!...