Chmurný kraj.

By Emanuel Lešehrad

Je tichá noc, a vítr jenom dýchá,

a stíny teskné vycházejí z ticha;

je tichá noc, je nekonečně tichá.

A stíny bloudí v hájích dřímajících,

kde olše pláčí v řekách vzdychajících,

kde olše pláčí v nocích stenajících.

Do těchto houštin měsíc nezasvítí,

je pusto tady – svadlo všechno kvítí,

a jenom vítr, vítr stená v sítí.