Chodím po té vlasti, zbírám písně;

Chodím po té vlasti, zbírám písně;

Nalezám však jenom úlomy;

Tisícleté sklad ten pohromy

Přitlumily korou věčné plísně.

Ach tu vzdychám z celé vnitřní tísně,

Na ten osud toužím lakomý,

Že těch skladů zasul vědomí,

Nechav z krásy osnovy jen třísně.

Vstaňte z hrobu duchové těch zpěvů,

Podrobte se kouzelnému prutu;

Dosti jest již časův krutých hněvu.

Vstaňte! Vstaňtež, zjevte nočním klidem

Pro útěchu mně se v těžkém rmutu;

Neb radš živě zavládněte lidem.