CHOPIN.

O Ballado průhledná, zasládlá touhou smutku!

O Ballado básníka unaveného hořkostí lásky!

Prochvi mou duši trilkem slepého slavíka,

otrav mne zázrakem kouzla!

V dlouhé mé vlasy rozlej pomády vábné!

Horečnou vášní k výkřiku sevři mé hrdlo!

Zastav mne na cestě u zahrad Smrti,

kam melancholický kráčím!

Tvrdým svým rythmem opij mne smyslným vínem –

Jsem osleplý žárem – v objetí Hetéry – umdlený hnusem,

ve stínu zahořklém nudou se válím

a podléhám všemu!

O Ballado tónů nejčistších, prochvi mne ustydlým klidem,

nocí zkamenělou, vůní mystických nocí,

vejdi v mou duši, v dny marných extasí – –

otrav mne zázrakem kouzla!...