CHOPINŮV HROB

Kříž vedle kříže... hrobky zříš...

slz závoj přes ně přehozen –

Toť Père Lachaise je. Mrtvých říš’,

kde Paříž sní svůj věčný sen.

Jdeš pěšinami... dumáš, sníš...

Tu maně staneš, zaražen:

Jak rakev hrobka... vzadu kříž

a v čele relíf... obemšen.

Kdos blízký... Chopin! Nápis zříš

a hlava tvá se chýlí níž,

v snu šeptáš toho jméno,

jenž sen svůj hvězdný v květech sní,

co srdce rozechvěno

jak Aeolova harfa zní.