CHŘADNOUCÍ STROM

Pozvolna od kořene chřadnu, schnu,

až tesknota mne projímá a děs:

již nemnoho mně vyměřeno dnů,

snad zítra dokonám, či možná dnes?

Kolem mne šumí mladistvý už les,

podrosty bují nové, klíčí nové símě –

Na oheň vržen, člověka hřát budu v kruté zimě?