Chram dobroty.

Na prahu říše stál juž barbar smělý.

Řím stenal orgiemi otupělý,

ctnost byla bájí, pravda tlela v prachu,

na pláštích krev se skvěla místo nachu,

lid tleskal v areně a křičel hlady;

dnes knězem byl mu gladiator mladý

a zítra v cirku šašek nestydatý.

Vlas šedivý byl znectěn i vlas zlatý.

V té době hříchu, úpadku a mdloby

a vysílení, orgie a zloby,

kdy pro bohy měl člověk výsměch pouhý,

v tu noc Mark Aurel vrhnul paprsk dlouhý,

jejž urval tobě z tváře, lidský duchu!

On ukázal, že lásky věčnou tuchu

ve srdcích nelze pošlapat a zničit –

Chrám Dobroty na forum kázal vztyčit.