CHRPY.

KDYŽ jsme my to žitko

z jara zašili,

to tam modré chrpy

ještě nebyly.

Ale když to žitko

v klasy vymetlo,

ví jen milý Pánbůh,

co jich vykvetlo!

Modrokvětá chrpa,

štíhlý, žitný klas,

ty jsou podle sebe

jako krása krás.

Modrooké děvče,

štíhlý, hezký hoch,

ty jen milý Pánbůh

k sobě stvořit moh’!