CHTĚL BYCH HROB MÍT...

Bez znamení, bez nápisu

chtěl bych hrob mít v stínu tisů,

stranou světa, lidské vřavy,

kam jen větřík zbloudí hravý

a kde spáče ve hluboku

nevyruší ohlas kroků.

Kde jen kvete, voní, roste

s luční travou kvítí prosté,

kam slétají s modlitbami

motýlové s včeličkami,

kde jen kvítky rosou pláčí...

stromy šumí do snů spáči

konejšivě, přetajemně:

„Budiž tobě lehká země!“