CHUDÁCKÁ

Hoj, což bída, nouze!

Vetchá naše chýže?

Pojď na ňadra, chudá ženo,

přitul k nim se blíže!

Polož k srdci hlavu,

usuš vlhké zraky;

vždyť i šťastná spokojenost

bohatstvím jest taky.

Vždyť nad těmi pány

zlatých komnat v pýše

také často zamračí se –

povzdechnou si tiše.

A ze skvostných zámků

vynesou je vraty

za čas také k hrobařovi

jak nás z chudé chaty.

Dotud osud, jak chce,

ať nám vrhne karty –

kus té lásky vždy nám ještě

zbude pro caparty.

A když přijdou mrazy

dveřmi staré chýže,

zahřejem se srdcem k srdci,

stulíme se blíže.