Chudobky. (II.)

By Ervín Špindler

Vypad Ti lístek z knihy, v kterés psala.

Nahnu se proň... však Tys mě předhonila.

Nevím, jak v mé se Tvoje ruka vzala,

však vím, že ústa hned ji políbila.

Ba zdá se mi, že bych se odnaučil

zvedati to, co z ruky pustíš maní,

kdyby mně úsměv, zrak Tvůj nezaručil,

že najdu ruku... pro rty místa na ní.