CHUDÝM DĚTEM

Ty jsi dítě. Dosud dítě...

Každé noci políbí tě

anděl Páně na ústa.

Není těžko poslům božím

v srdce vcházeti, než hložím

stezka k němu zarůstá.

Ty jsi dítě... Dítě chudé...

Hledívají, pláčem rudé,

oči matky na syna.

Zamyšleny. Plny hoře...

Ale jako hvězda moře

září slza matčina...

Na tvou jizbu, chudé dítě,

také letos buší lítě

zima, hlad. – Znáš oboje...

Ale z ještě chudší chýže

umřít za nás vyšel kníže

soucitu a pokoje...

Chodil jak ty, dítě chudé,

v odříkání říze rudé,

s hvězdnou září nad čelem.

Jak On bloudíš od vsi k městu

značíc šlépějemi cestu

za Ním, za Spasitelem...