chvála evoluce

jak jsi krásná, země divá,

tvárná, živá, proměnlivá,

že jsi vznikla,

vydavši i strašnou sílu,

která rozmáchla se k dílu,

v temna vzkřikla.

ty i my jsme dlouho byli

pro krvavou kratochvíli

smečkám pudů;

už to víme, zápasíme,

my tě, země, oslavíme

žertvou bludů.

jak bys byla, země, hnusná,

beznadějnou krví dusná,

kdybys byla

stvořena rtem zlomyslným,

krvežíznivosti plným,

paskvil díla.

neměla by konce hrůza,

kterou seje zlatá luza

v lány práce...

naše však jsi, s tebou my tu

proměníme v ranním svitu

konstelace.