CHVALOŘEČ.

Něčí život jako tichý déšť

proševelí hudbou zadumanou.

Po zákonu věčném řady dnů

deštěm vlídným zachvějí se, skanou.

Ale v zarosených oblacích

neumlká ptáčat radování.

Rozklenuvši duhu laskavou

slunce tiše za horu se sklání.

Něčí život jako tichý déšť,

něčí jako rozkacená bouře.

Křídly bije sirý albatros

v blesků jiskření a vichru vzpouře.

Lstivým tancem v temnu krouží smršť,

moře nahé řičí, jícen cení.

Daleko je rodné skalisko.

Život bouří – spočinutí není.

Něčí život jako tichý déšť,

někomu jest v bouři těžko žíti.

Blahoslaven života buď dar:

Život každý může krásný býti.

Zavlaž, tichý dešti, zavlaž luh,

sílu zemdlenému navrať lánu!

Bouři, mladá bouři, duj a vzkaž

pozdravení radostnému ránu!