Chvalozpěv na spaní.

Když měsíček zpanile svítil,

Líbě a tvrdě jsem spal;

Neb chuť jsem ku vstání necítil,

A spánku se docela vzdal,

[A dále jsem tvrďounce spal.]

I hvězdičky mhouřily očka,

A dřímal již veškerý tvor;

Na půdě jen kocour a kočka

Mňoukali milostný sbor,

[Milosti mňoukali sbor.]

A kdyby i měsíc nesvítil,

Tmavá kdyby byla i noc;

Já vstát předce bych se byl štítil,

Neb spaní mě přemohla moc,

[Neb nutila k spaní mě noc.]

A konečně srdce to cítí,

A musí k té pravdě se znát,

Že v noci, když měsíček svítí,

Poctivý člověk má spát,

[Že člověk pořádný má spát.]