CHVÍLE K NOCI

Tolik je klidu, den hasne

navečer pod nebesy,

na stromy, na chatrče

dlouhé stíny se věsí,

na postavy v poli.

Lukami a lesy

z trav a šišek borových

chladný, čerstvý podzim dých'.

Nade mnou večera chvíle

jako bytost se sklání

s tmavými, hustými vlasy.

Kmitnou v nich jiskry hvězd

podivné, záhadné krásy.

V okamžik soumraku srdce mé

plno díků a odevzdání,

plno úzkostné starosti o vše, o vše,

co mi nejdražší jest.