Chvíle klidu.

By Jaroslav Vrchlický

Jen když je v srdci trochu klidu,

kdy možno večer tiše snít,

kol zapomenout všecku bídu,

rád řeknu: Stojí za to žít!

Ne plné štěstím opojení,

to dopřáno jest mrtvým jen,

zde tiché jen a mírné snění,

než začne bouřit nový den.

Tak trochu práce vykonáno,

tak mnohá rána zjízvena –

Mžik sladký! – však již přijde ráno,

s ním zas ta honba šílená!...