CHVÍLE TANCE

Ticho; večer v síni.

Paměť má se taví.

Z okna pozoruji,

kterak stíny noci hebce obletují

stráně, stromy, vilu

s terasou, jež zpustlá

naproti se nudí.

Město zastřel závoj

blížící se noci.

Klesám do lenošky,

hlavu skláním...

A teď zářně tančí

duch můj na terase

protější té vily.