Chvíle té se nejvíc lekám

Chvíle té se nejvíc lekám

A ji s velkou bázní čekám,

Můj synáčku milený!

Až ti budu vázat šátky,

A ty z domu milé matky

Půjdeš ve kraj vzdálený.

Ach, jak se ti tam povede?

Zdali svět zlý tě nesvede,

A nesetře s paměti,

Oč jsem vždycky nejvíc dbala,

Co jsem ti tak vštěpovala,

Útlému již dítěti!

Na čelo ti políbení

Dám a k tvému posilnění

Svatý křížek udělám:

To ulehčí mé starosti,

Že se dočekám radosti,

Až tě zase uhlídám.